Jdi na obsah Jdi na menu
 


Komunistická strana Československa -KSČ

14. 10. 2013

ksc_symbol.jpg

 

 

 

 

 

 

 

Komunistická strana Československa (KSČ) byla ultralevicová parlamentní politická strana v Československu, členka Komunistické internacionály. K základním programovým východiskům patřil třídní boj vedený dle sovětského vzoru

 

Komunistická strana Československa Miroslava Štěpána

Komunistická strana Československa (KSČ), do prosince 1999 Strana československých komunistů, je neparlamentní česká ultralevicová politická strana.

KSČ se hlásí k odkazu původní Komunistické strany Československa, pokládá se za její jedinou pravou pokračovatelku, resp. „obnovenou podobu“ (tak např. sjezdy čísluje kontinuálně) a odsuzuje revizionismus v KSČM. Ideologicky je založena na marxismu-leninismu a její cíl je nastolení diktatury proletariátu v Česku. Strana byla založena některými členy KSČ, kteří z ní byli vyloučeni v porevolučním období za údajná pochybení nebo nezákonnost. Generálním tajemníkem byl zvolen Miroslav Štěpán, na konci 80. let vedoucí tajemník pražského městského výboru KSČ, v letech 1990-91 vězněný za zneužití pravomoci veřejného činitele. KSČ vydává měsíčník Československý komunista/JISKRA.

KSČ prošla na přelomu tisíciletí rozkolem a v roce 2001 se od ní odštěpila Komunistická strana Československa - Československá strana práce, jejímž předsedou je Ludvík Zifčák.

V září 2001 Nejvyšší soud zamítl návrh české vlády na pozastavení činnosti KSČ pro nepodání finanční zprávy za roky 1996-1997.

14. května 2011 proběhl další, „XXII.“ (tj. celkem šestý včetně zakládajícího) sjezd, který byl pouze ideový a měl za úkol potvrdit politiku strany.

 

Organizace KSČ

Leták KSČ z roku 1929
Ústřední výbor – nejvyšší stranický orgán
První tajemník – fakticky předseda strany

Poznámka: Lídři KSČ se postupně nazývali:
(předseda) 1945–1953 a opět od roku 1989
(první tajemník) 1953–1971
(generální tajemník) 1921–1945 a 1971–1989
Alois Muna (1922-1924)
Josef Haken (1924–1926)
Bohumil Jílek (1926–1929)
Klement Gottwald (1929–1953)
Antonín Novotný (1953–1968)

 


Alexander Dubček (1968–1969)
Gustáv Husák (1969–1987)
Miloš Jakeš (1987 – 24. listopadu 1989)
Karel Urbánek (25. listopadu – 20. prosince 1989)
Ladislav Adamec, předseda (21. prosince 1989 – 1. září 1990)

 

 

Vznik, 20. a 30. léta

smeral-bohumir.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Bohumír Šmeral

 

Ustavující sjezd KSČ se konal ve dnech 14. až 16. května 1921 ve velkém sále Národního domu v Karlíně. Vlastní sjezd probíhal 15. a 16. května, předcházela mu sobotní předporada výkonného výboru Československé sociálně demokratické strany dělnické (levice) a volba předsednictva sjezdu. Toho se zúčastnilo 569 delegátů, kteří zastupovali zhruba 350 tisíc levicových sociálních demokratů. Nový výkonný výbor na své schůzi 16. 5. 1921 zvolil předsedou Václava Šturce, místopředsedou Bohumíra Šmerala a druhým místopředsedou Václava Bolena. Předsedou kontrolní komise byl zvolen František Hovorka, pokladníkem pak prozatímně Josef Skalák.

KSČ vznikla přejmenováním odštěpené větší části Československé sociální demokracie(ČSSD). Programem byla koaliční vláda socialistických stran s levicí agrárníků. V době svého vzniku byla v absolutních i relativních číslech jednou z největších komunistických stran na světě a muselo se s ní počítat i na domácí scéně, když v parlamentních volbách v roce 1925 skončila na druhém místě s 934 223 hlasy a 41 mandáty. V roce 1925 v ní byl vyhlášen proces „bolševizace“, což znamenalo utužení programové závislosti na Komunistické internacionále.

Na V. sjezdu KSČ z 18. až 23. února 1929 konaném v holešovické Domovině se jejího vedení zmocnili tzv. „karlínští kluci“ v čele s Klementem Gottwaldem.[4] Z KSČ odešla většina zakládajících členů, přesto strana získala v následných říjnových parlamentních volbách 753 220 hlasů a skončila celkově čtvrtá s 30 mandáty. Svou pozici co do počtu mandátů si podržela i ve volbách v roce 1935, kdy pro ni hlasovalo 849 495 voličů.

gottwald2.gif

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Klement Gottwald

 

Za II. světové války a po válce

-dodělám příště

Vítězný únor a 50. léta

-dodělám příště

 

60.léta

Reforma KSČ zdola začala až v první polovině 60. let dělat obtrodný proces, který měl částečně návrátit demokracii, v 60. letech byla možnost cestovat na západ, částečná svoboda slova atd..

 

Pražské jaro

-dodělám příště

 

Normalizace

-dodělám příště

 

Po listopadu 1989

-dodělám příště

Po listopadu 1989 se KSČ přejmenovala na KSČS a na sjezdu v roce 1990 se přetvořila ve federaci nově založené KSČM a KSS. Tato druhá uvedená se později přejmenovala na Stranu demokratickej ľavice a osamostatnila se ještě před rozpadem Československa. Federální KSČS tak zanikla 7. dubna 1992.

Z poctivých členů KSČ vznikla KSČM a kariéristi se rozutekli do jiných stran

 


Kromě KSČM existuje v České republice i řada dalších komunistických stran, zpravidla vyznávají stalinistickou ideologii, a jejich význam je okrajový, většinou se ani voleb neúčastní.
 

 

 

necas1_tn_b.jpg

 

 

 

 

 

 


 

vlastimil_tlust_.jpg

 

 

 

 

 

 

ape44e5da_p201208010602501.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mnoho dnešních kariéristických pravicových politiků bylo v KSČ - bývalý předseda SSM Petr Nečas (nahoře), bývalý člen KSČ Vlastimil Tlustý (uprostřed) a bývalý člen StB "Bureš" Andrej Babiš (dole) 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< březen / 2020 >>


Statistiky

Online: 2
Celkem: 48469
Měsíc: 1435
Den: 44