Да здравствует Советский Союз и товарищ Ленин!!

Komunistická Strana Čech a Moravy - KSČM

25. 9. 2013

předseda Vojtěch Filip

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) je česká parlamentní komunistická politická strana. Přes svůj název působí na celém území České republiky. KSČM v Evropském parlamentu spolutvoří seskupení Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice. KSČM je také pozorovatelem a možným budoucím členem Strany evropské levice.

Vznik KSČM

Do roku 1990 existovala v rámci KSČ jako její dílčí územní organizace pouze Komunistická strana Slovenska, zatímco v českých zemích takový protějšek nebyl, ač bylo jeho vytvoření v souvislosti se federalizací státu v roce 1968 zamýšleno. Rozhodnutí mimořádného sjezdu KSČ 20. prosince 1989 tuto situaci napravilo a 31. března 1990 vznikla na ustavujícím sjezdu KSČM, která byla spolu s KSS v rámci stále existujícího Československa zastřešována federální Komunistickou stranou Československa (KSČS). Odlišný politický vývoj v obou částech státu vedl k přejmenování KSS na Stranu demokratickej ľavice a jejímu vystoupení z KSČS 7. dubna 1992. Předsedou KSČM byl zvolen filmový režisér Jiří Svoboda. V té době působilo v ČSFR vedle KSČM dalších 16 levicových subjektů (mj. ČSSD, Levá alternativa, Československá strana socialistická, Kluby sociálních demokratů OF). Do voleb v roce 1992 nastoupila KSČM jako součást Levého bloku spolu s Demokratickou levicí a společně získali 14.05 % voličských hlasů jako druhé nejsilnější politické seskupení po ODS.

Předseda: Vojtěch Filip

Ideologie: Marxismus (původní)
Politická pozice: Krajní levice

Vznik: 1990

Evropská strana: Strana evropské levice (pozorovatel)

Politická skupina EP: EUL-NGL
Stranické noviny: Haló noviny
Počet členů: 53500 (prosinec 2012)
Barvy: Červená
Volební výsledek: 11,27 % (PSP ČR 2010)

Poslanecká sněmovna 2010 26 / 200
Senát 2 / 81
Evropský parlament 4 / 22
Zastupitelstva krajů 182 / 675
Zastupitelstva obcí 3287 / 62575

Oficiální web: www.kscm.cz

Symbolika strany

Logem a volebním znakem KSČM jsou dvě červené třešně se zeleným lístkem. Tato symbolika ma svůj původ v francouzském lidovém povstání proti Thiersově měšťácké vládě po prohrané francouzsko-pruské válce. Povstalci vyhlásili za zpěvu Marseillaisy 28. března 1871 Pařížskou komunu a vytrvali v odporu proti Thiersově vládě až do 28. května 1871. Poslední bojovníci Pařížské komuny zahynuli toho dne v boji na pařížském hřbitově Père Lachaise, na výšině, kde se dnes nachází Zeď komunardů. Je zde i hrob Jeana Baptisty Clémenta, autora poémy Čas třešní (francouzsky Le Temps des Cerises), kterou básník věnoval své lásce Luise, ošetřovatelce raněných na barikádě v ulici Fontaine-Au-Roi.

Ideologie
Neokomunisté a eurokomunisté

Takzvané „liberální křídlo“ KSČM (názorově bližší k sociální demokracii) reprezentuje Miloslav Ransdorf či Jiří Dolejš. Ideologií této frakce je neokomunismus, idea navrácení k původnímu komunismu, doplněného ideami eurokomunismu. Neokomunisté se zasazovali o vstup ČR do Evropské unie a následně o přijetí KSČM do Strany evropské levice. Naopak stalinistické křídlo (podporující Gottwaldův režim) reprezentuje Marta Semelová. Ke stalinistům bývají médii řazeni přes svou kritiku minulého režimu Miroslav Grebeníček a Stanislav Grospič, i když mi jako neostalinisté nepřipadají.

Podle Karla Klimši KSČM v Straně evropské levice hledá: Od zrodu nám jde o to, aby sjednocovala, a nikoliv dělila, aby nebyla sevřená a uzavřená do hranic EU, ale aby byla stranou evropské levice od Atlantiku po Ural bez jakýchkoliv selektivních přístupů a omezení. Že tomu tak není, dokládá prý i to, že na sjezdu chyběly (1. sjezd SEL v Aténách v roce 2005) některé silné, vlivné a akceschopné strany. Například Komunistická strana Portugalska, Řecka, Kypru, Ruské federace, Ukrajiny, a dalších zemí bývalých sovětských republik, ale také komunistické strany z Balkánu a Skandinávie. Naší snahou je, aby všechny tyto strany a proudy našly společnou řeč. Naplnění hlavního sloganu sjezdu Strany evropské levice, který zní Můžeme Evropu změnit, vyžaduje společný aktivní postup všech levicových, protikapitalistických a sociálních subjektů . KSČM vnímá SEL jako jeden z možných a nadějných projektů posilování akční jednoty, jako užitečné fórum setkávání, výměny názorů, koordinace vzájemné spolupráce, solidarity a jednotného postupu proti ofenzivě neoliberalismu a globálního kapitálu, který sjednocen je.

Volební program

Program KSČM vychází z marxistické teorie otevřené dialogu s mezinárodním komunistickým a levicovým hnutím, novým myšlenkám a poznatkům.

Dlouhodobým programem strany je Naděje pro ČR. Za základní příčinu stupňujících se problémů světa a společnosti považuje KSČM kapitalismus. Ten chce vystřídat novou, pokrokovější společensko-ekonomickou formací.

Podle materiálů strany je programovým cílem KSČM socialismus, demokratickou společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní, postavená na maximální občanské samosprávě, prosperující a sociálně spravedlivá, pečující o zachování a zlepšování životního prostředí, zabezpečující lidem důstojnou životní úroveň a prosazující bezpečnost a mír.

V ekonomice prosazuje klíčovou úlohu společenského vlastnictví.

Členství v evropských politických strukturách

KSČM je členkou frakce Evropského parlamentu Evropská sjednocené levice a Severské zelené levice, naopak není členem Strany evropské levice.

Volební výsledky

Volby Počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů
1992 909 490 14,05 % 35
1996 626 136 10,33 % 22
1998 658 550 11,03 % 24
2002 882 653 18,51 % 41
2006 685 328 12,81 % 26
2010 589 765 11,27 % 26

Senátní volby Volby Počet mandátů
1996 2
1998 2
2000 0
2002 1
2004 1
2006 0
2007 1
2008 1
2010 0
2012 1

KSČM tak má aktuálně 2 senátory: Martu Bayerovou a Václava Homolku.

Komunální volby

Volby Hlasy v % Počet mandátů
1994 13,59% 5 837
1998 13,64% 5 750
2002 14,48% 5 698
2006 10,79% 4 268
2010 9,56% 3 189

Krajské volby

Volby Hlasy v %
2000 21,16 %
2004 19,68 %
2008 15,03 %
2012 20,43 %

Volby do Evropského parlamentu

Volby Počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů
2004 472 862 20,26 % 6
2009 334 577 14,18 % 4

Seznam předsedů
Jiří Machalík (31. března 1990 – 13. října 1990)
Jiří Svoboda (13. října 1990 – 25. června 1993)
Miroslav Grebeníček (26. června 1993 – 1. října 2005)
Vojtěch Filip (od 1. října 2005)

KSČM je jediná volitelná strana, vysvětlím proč

- jako jediná má čistě sociálně zaměřený program

- jako jediná prosazuje socialismus

- pravici nevolit, ČSSD, byť je tam mnoho lidí, kterých si vážím a kteří jsou v politice pro lidi, je plná kariéristů a dacanů a v poslední době je rozhádaná a u SPOZ mi něco nehraje a ještě nevím, co mám od ní čekat