V kontrole si nelze hrát na koalici a opozici
Rozhovor Haló novin s Vladimírem Koníčkem, lídrem zlínské kandidátky KSČM pro sněmovní volby
-Ve sněmovně jste byl v minulých dvou obdobích členem kontrolního výboru, v tom prvním jste byl jeho předsedou a vlastně jste mu do vínku vtiskl svou představu o jeho pracovní náplni. Opozice po jeho vzniku dlouho volala. Splnil svou činností vaši představu?
Za ta dvě volební období kontrolní výbor prokázal, že má své místo v systému výborů Poslanecké sněmovny. Jeho existence je dokonce zakotvena v jednacím řádu sněmovny, musí vzniknout povinně v každém volebním období, je zřizován tzv. ze zákona. Největší podíl na jednání tohoto výboru má projednávání kontrolních závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), výbor také schvaluje rozpočet a závěrečný účet NKÚ a také stanovisko NKÚ ke státnímu závěrečnému účtu jako celku. Samozřejmě se také zabývá legislativou v oblasti kontroly. Do budoucna by určitě měl kontrolní výbor převzít od rozpočtového výboru garanci za projednávání státního závěrečného účtu. Současný stav, kdy jednotlivé výbory věnují projednávání závěrečných účtů jen malou pozornost s poukazem na to, že je to už o utracených penězích, je špatný. V důkladnějším projednávání závěrečných účtů jednotlivých kapitol vidím také obrovský potenciál kontrolní činnosti sněmovny, který není prozatím využitý.
Mediálně zajímavou činností kontrolního výboru je pravidelně kontrola výročních finančních zpráv politických stran.
V této oblasti odvedl výbor dobrou práci, postupně se zmenšuje počet stran, které neodevzdávají své výroční finanční zprávy nebo je odevzdávají neúplné. Nechápu proto snahu bývalé vládní koalice Petra Nečase zřídit ke kontrole výročních finančních zpráv samostatný úřad s milionovým rozpočtem.
-Jak se dařilo při jednání výboru sladit názory vládních a opozičních poslanců?
V prvním volebním období činnosti výboru si novináři většinou stěžovali, že na jednání výboru vůbec nerozlišili, kdo je vládní a kdo opoziční poslanec. Jednání byla věcná a určitě pozitivní bylo, že složení výboru bylo po celou dobu stabilní. Ve druhém volebním období - tedy v tom, které máme právě za sebou, se na práci projevilo, že se v průběhu tří let obměnila více než polovina členů výboru. To se také promítlo v menším počtu kontrolních závěrů, které jsme za rok projednali. V kontrolní činnosti si ovšem hrát na nějakou koalici nebo opozici nejde.
-Nejde tedy v případě kontrolního výboru o jakési dvojče NKÚ, pokud se týká kontrolní činnosti?
Určitě ne. Naše práce se uskutečňuje paralelně a doplňuje se. Kontrolní výbor projednává závěry NKÚ, ale také samostatně oblasti, kde vidí nějaký problém. Můžu třeba vzpomenout nákupy zdravotnické techniky v Ústeckém kraji, kauzu rušiček mobilních telefonů u Vězeňské služby, projekt vězeňského informačního systému nebo projekt Státní pokladny. To jsou případy, kdy na základě projednávání ve výboru a medializaci problému také začaly konat orgány činné v trestním řízení. Výbor, právě na základě projednávání, požádal o zařazení některých kontrol do plánu kontrolních akcí NKÚ.
-Když už jsme u Nejvyššího kontrolního úřadu - letos si připomínáme 20 let od jeho vzniku. Jak hodnotíte jeho práci?
S NKÚ mám sedmiletou zkušenost a mohu hodnotit jeho práci jako vysoce profesionální. Zúčastnil jsem se i semináře k výročí 20 let NKÚ a i tam zaznělo, že si Nejvyšší kontrolní úřad zachovává pozici nezávislého kontrolního orgánu. Je to moderní, efektivní a výkonný úřad. Za 20 let činnosti si NKÚ vybudoval dobrou pozici, své závěry má podložené a prokázal také v případě hospodaření samotného úřadu, že je schopen sebereflexe.
-Takže jen chvála?
Pro další činnost NKÚ by bylo třeba rozšířit okruh kontrolovaných institucí, například o kraje a obce, popřípadě jimi zřizované organizace. Také by tam měly být podniky s účastí státu a některé instituce zřizované ze zákona, jako jsou vysoké školy či veřejnoprávní Česká televize a Český rozhlas. Na zákonu, který obsahoval některá rozšíření, se sněmovna v minulém volebním období shodla, Senát však návrh zamítl a poslanci už ho pak nepřehlasovali.
-České dálnice by mohly být až o pětinu levnější, jeden kilometr dosud stál 416 milionů korun. Nebezpečné odpady jsou ukládány na skládky bez poplatků, jejich provozovatelé využívají měkkého zákona. Náklady ministerstev na externí právní, konzultační a poradenské služby vzrostly za dva roky až o 90 %. Účetní závěrka MPSV za rok 2012 pochybila ve výši 11 mld. Kč… Co se s takovými závěry NKÚ děje?
Každý závěr je zveřejněný a projednává ho vláda. Ještě před projednáváním ve vládě přijímají kontrolované osoby opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole NKÚ. Následně by měla vláda přijmout opatření na vládní úrovni, ale pokud jsou už opatření přijata na úrovni ministerstva, vláda většinou závěr vezme jen na vědomí. Pak se ke slovu dostane kontrolní výbor sněmovny a ten s odstupem času projednává plnění přijatých opatření. Bohužel, opakovaně ve svých usneseních musí konstatovat, že se závěry kontrol NKÚ nezobecňují, nepřijímají se systémová opatření, většinou se jen napravují konkrétní pochybení. Proto také při kontrolách, např. státních závěrečných účtů jednotlivých ministerstev, NKÚ nachází nedostatky, které se každoročně opakují. Ministerstva totiž pracují jen se závěry, které se týkají jich samotných, místo aby se poučila i ze závěrů jiných kontrolovaných. V oblasti účetnictví například úplně selhává ministerstvo financí jako metodický orgán.
zdroj halonoviny.cz
