Да здравствует Советский Союз и товарищ Ленин!!

 Stejně tak, jak k nám blížící realita parlamentních voleb stále častěji a intezivněji probleskuje z nesčetných informačních zdrojů, tak si ještě někteří naši nerozhodnutí spoluobčané ve zcela srovnatelné frekvenci a naléhavosti pokládají otázku, kohože si to vlastně mají pro své dobro zvolit. Při troše zamyšlení a nutného bilancování posledních let však nemůže být nastolená otázka pro ně nikterak složitou.




Doposud všeobjímající pravicová dominance se ideologicky nejen zcela rozpadla, ale také politicky a morálně vyprázdnila. Prakticky každodenní skandály, setrvale nabírající na kriminální závažnosti, již ani naše »všehoschopná« lokajská propaganda nepostačovala efektivně pokrývat a Češi najednou začali stále více otevírat oči. S trochou sarkasmu by se dalo dodat: Konečně!

Deklarované předvolební sliby z roku 2010 hovořící o setrvalém růstu kvality života obyvatel, efektivním boji s rozbujelou korupcí, rovném postavení občanů před zákonem bez rozdílu ekonomického a společenského statusu, o potírání nezaměstnanosti a bídy statisíců vedoucí až k bezvýchodnosti v bezdomovectví a další se rychle změnily v pomyslné mýdlové bubliny. Sociální nůžky se v pravicové »ruce« hrozivě otevřely a jejich hrany naostřily, připraveny odstřihnout poslední občanské jistoty a vymoženosti, pojímané současně jako nechtěné residuum poplivávaného období reálného socialismu.

Pro objektivitu je nutno dodat, že ne všem se však žilo těžce! Jmění patnácti tisíc českých multimilionářů, bez všudypřítomného ohledu na dopady světové hospodářské krize, stále bobtnalo a někteří z nichž již i dokonce vstoupili »do prestižní lóže« pro nejbohatší lidi planety. Pro příklad nemusíme chodit daleko, pan Babiš by nám zcela jistě »poradil«, jak na to!

Pravicoví vůdcové národa však ve »své dokonalosti« překonali i sami sebe a proti svým halasným předvolebním slibům zvýšili občanům i firmám daně. Rázem se tak rozplynul i zbytek jejich iracionální iluze fungujícího společenského systému vytvořené na principu slabého státu s všemocnými podnikateli v čele v prostředí volné ruky a přirozené regulace sociálních podmínek trhem, pokud možno bez jakéhokoliv omezení. Ani zcela neefektivní, »krvavé« sociální škrty k plánovanému snížení skoro dvoubilionového státního deficitu, vytvořeného »oranžovými« a »modrými« vládami, ať již ve společné velkopanské koalici či samostatně, nepomohly. Naopak, protestující davy se již začaly vydávat do ulic. Nečasovo-Kalouskova vláda však nepochopila ani význam stotisícové demonstrace v Praze, jejíž učástníky následně kníže s kardinálem onálepkovali termínem lůza, a to ji možná stálo její »křehký« život.

Voliči, takže pravici, prosím, již nikoliv! A co tedy volit nově vznikající subjekty? V případě, že občan nezaregistruje, jakými že to politicko-pseudopodnikatelskými recykláty jsou personálně naplněny, je odsouzen ke vstupu opět »do stejně špinavé řeky«. A možný výběr se nám tak rázem zúžil jen na politické strany ležící nalevo od středu politického spektra. Zde lze nalézt pouze dva subjekty. Vzhledem k tomu, že sociální demokraté však běžně z velké části okopírovávají volební program KSČM, s minimimální snahou o jeho následnou realizaci, by tak měla být volba, u doposud ještě nerozhodnutých, již zcela jasná!

Jiří VALENTA, kandidát do Poslanecké sněmovny, Plzeňský kraj (KSČM)

zdroj halonoviny.cz