Dolejš: Spíše udržovací než prorůstový návrh rozpočtu
(26.9.2013)
Vláda ČR v demisi se na svém středečním zasedání zabývala návrhem státního rozpočtu na příští rok.
Návrh rozpočtu na rok 2014 začala připravovat ještě vláda Petra Nečase a současná vláda vlastně aktualizuje podklad z dílny Miroslava Kalouska. Lze říci, že s určitými korekcemi se pohybuje v původních kolejích. Vláda Jiřího Rusnoka slibovala při svém vzniku letos v létě, že nový rozpočet půjde naproti vizi nové hospodářské obnovy, opřené o prorůstové investice. Když vláda nedostala důvěru, tak už mluvila jen o technickém návrhu rozpočtu.
Minulý týden na setkání tripartity odboráři vyslovili obavu, že takový návrh potvrzuje koncept hospodářské politiky pravicové vládní koalice, který prokazatelně vedl k dalšímu propadu hospodářství. Podle Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) návrh zatím neodpovídá aktuálním potřebám ekonomiky ČR a měl by výrazněji tlumit následky recese, aktivněji bojovat s nezaměstnaností a mírnit sociální problémy.
Když srovnáme tento návrh s předchozími rozpočty, tak v minulosti byl zřejmý zejména rozpor mezi snižováním deficitu a vývojem HDP. Rozpočet na rok 2012 byl ve znamení snižování deficitu (klesl na 101 miliard korun), ale současně propadl ekonomický výkon o -1,2 %. Letos měl být podle schváleného plánu deficit stlačen pod 3 % HDP (kolem 100 miliard korun), ale opět se nepotvrdí očekávaný růst HDP +1 % HDP, i opatrné prognózy očekávají za celý rok propad o 1,5 procenta...
Z těchto důvodů byl už i Miroslav Kalousek v případě roku 2014 opatrnější. Ještě loni mluvil o snížení deficitu v příštím roce až na 85 miliard korun, letos ale pro přetrvávající recesi už v červnu navrhl na příští rok deficit zvýšený na 105 miliard korun. Ministerstvo financí odhadovalo v příštím roce růst HDP pouhých 0,8 procenta.
Současný ministr financí Jan Fischer předložil aktualizovaný návrh rozpočtového schodku na úrovni 112 miliard korun. Současně ovšem ministerstvo vylepšilo makroekonomická východiska rozpočtu – nyní se počítá s růstem ekonomiky o 1,3 procenta. Tříprocentní hranice deficitu veřejných financí (tzv. maastrichtské kritérium) by při takovém vývoji být překročena neměla.
Přes mírný nárůst příjmů i výdajů nového návrhu státního rozpočtu odboráři mluví o nedostatku odvahy. Takto koncipovaný rozpočet by oproti původnímu návrhu mohl rozdělit navíc zhruba čtyři nebo pět miliard korun. To ale není ani půl procenta celého rozpočtu (celkové výdaje jsou na příští rok navržené 1211 miliardy, letos byly schválené v objemu 1185 miliard korun). Navýšení tedy nikoliv nerealistické, jak tvrdí exministr Kalousek, ale spíše přízemní.
Lze kvitovat, že vláda počítá s navýšením plateb pro státní pojištěnce o 4,7 miliardy korun. Co ale s požadavky na vyšší výdaje na dopravní infrastrukturu či podporu nízkoúročených úvěrů na bydlení? Vláda tímto rozpočtem rozhodně nejde vstříc nové, více prorůstové hospodářské politice. Klíčové je také uvolnit kofinancováním peníze z evropských fondů. Samostatnou kapitolou je navýšení mzdových prostředků ve státní správě či úhrada sociálních služeb.
Vláda Jiřího Rusnoka byla v zajetí nedostatku odvahy k hlubším změnám, ale i času. S ohledem na termín mimořádných voleb nemohl návrh vycházet z podstatnější korekce daní, jak je nastavily pravicové vlády Mirka Topolánka a Petra Nečase. Jen poslední daňová opatření Nečasovy vlády z letošního dubna byla korigována Senátem ČR. Nová sněmovna dostane tento návrh až v listopadu, a tak bude pro úpravy minimální prostor. Ani KSČM nechce způsobit rozpočtové provizorium. Ale diskuse nad změnou struktury rozpočtu bude i v takto omezených podmínkách potřebná.
