Dolejš: Antikomunistický manifest předsedy pražské SPOZ
(1.10.2013)
Strana práv občanů–zemanovci bývá někdy řazena k politické levici. Jak je to ale s jejich ochotou prosazovat skutečně levicový program po volbách? Jejich program je obšírný kompilát různých názorů a dobré je nechat promluvit samotné představitele této strany.
Luboš Smrčka, docent na pražské VŠE a předseda pražské organizace SPOZ, dvojka na kandidátce do Poslanecké sněmovny, na webových stránkách strany nedávno zveřejnil svůj článek, který nazval »Antikomunistický manifest«. Ne že by ve svém textu militantně útočil přímo na existenci KSČM. Náš program ale považuje za nepřijatelný a tvrdí, že jeho uskutečnění by skončilo »obmotání republiky ostnatým drátem«.
Chápu, že SPOZ se usiluje strašit případné naše voliče z konkurenčních důvodů. Vždy jde o hlasy a tato strana by moc chtěla svézt se s popularitou pana prezidenta do českého parlamentu. Co konkrétně ale v programu KSČM má podle Luboše Smrčky vzbudit u občanů ČR anti-postoj? Zde jsou některé »expertní názory« pana docenta.
Začíná tím, že vytvoření veřejné komerční banky označuje za nesmysl, protože se to prý rovná zestátnění finančního sektoru a vkladatele by prý bylo do banky nutné »nahnat«. Pominu, že tento nápad, který má KSČM ve svém programu už sedm let, převzala ČSSD. Ale návrh KSČM nehovoří o státním monopolu na bankovnictví, pouze chce v tomto sektoru vybudovat subjekt, který by nebyl pod kontrolou zahraničních kapitálových skupin, nesnažil se žít jen z vkladů a poplatků, ale byl aktivní ve vztahu k podpoře různých projektů. Ostatně už dnes existuje ČMZRB a ČEB. Banky se státním podílem jsou i jinde ve světě.
Podobně panu Smrčkovi vadí, že KSČM chce posílit váhu veřejného sektoru v ekonomice. Vidí v tom přízrak znárodňování, dokonce »s pistolí u hlavy«. To, že v jiných, a to kapitalistických zemích je v strategických odvětvích větší váha státu než u nás, ho nechává zcela nedotčeného. Když pominu možnost zabavování majetku nabytého trestnou činností, je tu možnost zakládání nových podniků či skupování majetkových podílů jako návratná investice státu. Metody zcela konformní s Ústavou.
Další výhrada pana Smrčky směřuje proti slibu KSČM zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie, jak po nás chce energetická koncepce, avšak bez dodatečného růstu cen energií pro spotřebitele. Tady má být argumentem tvrzení, že obnovitelné zdroje z důvodů »fyzikálních« nelze vyrábět za nižší náklady, a tudíž to vyžaduje veřejnou podporu z daní. Snad tuší něco o energetických monopolech, které ovlivňují burzy energií, jak negativně ovlivňuje ceny politika distribučních společností a jak současné ceny nafoukla zejména poplatková složka cen, což uznává dnes i Energetický regulační úřad.
Poslední výhradu k návrhům KSČM na vyšší zdanění kapitálu mi vmetl i v našem předvolebním miniduelu minulý týden na TV Prima. Měla to být odveta za to, že jsem mu veřejně připomněl nápad z programu SPOZ ještě dál zvýšit základní sazbu DPH, a to až na 25 procent. Děsil se, že takto by přišlo zahraničním akcionářům velkých firem méně korun, respektive eur. A strašil útěkem investorů, kteří reagují na kritiku sociálního a daňového dumpingu hrozbou propouštění. Argumentace hodná Miroslava Kalouska a tvrdé pravice.
Samozřejmě, že každý má právo na své názory a o osudu SPOZ stejně jako jiných stran rozhodne volič. Není v tom nic osobního ani vůči panu docentovi. Já to připomínám jenom proto, aby snad někdo neměl iluze, že nové programově nepřehledné strany, jako je nakonec ve značné míře i SPOZ, jsou připravené pomoci skutečné změně doleva.
